|
|
Václav Bolemír Nebeský jako překladatel antické literatury
VEJVODOVÁ, Lucie
Práce prezentuje ucelený obraz Václava Bolemíra Nebeského jako významného překladatele antické literatury, vysvětluje jeho vztah k antice jako k časovému úseku dějin i jeho motivace k překládání literatury tohoto období, komentuje výběr děl a způsob jejich překladu, analyzuje jejich vztah k dobové, česky psané literární produkci. V neposlední řadě si všímá rovněž pozice antických děl překládaných Nebeským, v klasicistním a romantickém kánonu evropské literatury. Ve výsledku je práce dílčím příspěvkem k teorii překladu, historii překladatelských praktik a komparacím překladatelské techniky obrozenské a současné překladatelské praxe.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50.let 19.století
Vodičková, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50. let 19. století" analyzuje mediální obsahy a četnost zpráv z venkovských měst a míst, které v uvedeném období publikoval německy psaný list Bohemia. V úvodu práce popisuje historický a kulturně politický kontext první poloviny 19. století v českých zemích, přibližuje život a zvyky měšťanů a sociální proměny společnosti. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období. Blíže pak zachycuje vývoj listu Bohemia, jeho obsahové zaměření, oblasti zájmu a činnost. Podrobněji se věnuje právě venkovskému zpravodajství, které se v listu začalo objevovat v samostatné rubrice od roku 1837. Kvantitativní analýza venkovského zpravodajství zachycuje postupnou strukturovanost a bohatost mediálních obsahů a jejich proměny v závislosti na politické a společenské situaci.
|
|
|
Purismy Aleksandra Teodorova-Balana
Pavlova, Tsanka ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jednu z nejvýznamnějších osobností bulharské jazykovědy, Aleksandra Teodorova Balana (1859-1959) a na jeho postoj k puristickým tendencím v bulharském jazyce. Cílem této práce je popsat jeho názory na čistotu jazyka a kritéria jazykové správnosti a zejména pokusy o ovlivňování spisovného úzu. Práce se také zabývá vlivem českého akademického prostředí na Balanovu jazykovědnou činnost.
|
|
|
Národní identita v současné české dramatice
Bábková, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce "Národní identita v současném českém dramatu" je analyzovat některé vybrané aspekty současné české národní identity, které se objevují v odborných antropologických a literárněvědných pracích, na příkladech textů Davida Drábka a Miroslava Bambuška. První část práce se zabývá některými základními kategoriemi konstituujícími českou národní identitu z historicko-sociologického hlediska. V druhé části jsou zvoleny rysy české identity, které jsou analyzovány v souvislosti s texty obou autorů. Následuje shrnutí těchto jevů a charakteristika dramatiky obou autorů v souvislosti s tématem diplomové práce.
|
|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
|
Lexikální aspekty česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození
Dušková, Aneta ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na otázku česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození, s koncentrací na problematiku lexikálních shod a diferencí a průmět dobového jazykového kontaktu do textů a lexikografických prací v českém prostředí. Jádrem bakalářské práce je kulturně společenský kontext díla Viléma Dušana Lambla, okolnosti vzniku a analýza jeho Slovníčka Slovenského, publikovaného v roce 1848 v Časopise Českého museum. Lamblův slovníček, kterému doposud nebyla věnována speciální lingvistická pozornost, představuje jeden z prvních lexikografických pokusů o lexikální konfrontaci slovenštiny a češtiny. Klíčová slova: česko-slovenské jazykové vztahy, lexikální konfrontace, česko-slovenská lexikografie, národní obrození, Vilém Dušan Lambl
|
|
|
Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci J.E. Purkyně
Fišerová, Ivana ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci Jana Evangelisty Purkyně" mapuje vývoj komunikace vědy za dob českého národního obrození a dokazuje ohromný podíl vědy v rozvoji společnosti, jazyka, kultury i politiky. Zvláštní pozornost práce přikládá jednomu z největších buditelů této doby, Janu Evangelistovi Purkyňovi, jenž měl obrovský vliv na formování dnešní vědecké společnosti. V první části jsou představeny teoretické podklady komunikace vědy, které slouží jako důkazy jejího vlivu na emancipační procesy v českých zemích v 19. století. Jedná se o celkový dobový kontext, následně životopis a přínos Jana Evangelisty Purkyně, samotný vývoj české vědy, který je důležitý pro porozumění této oblasti, a závěrem jsou pak uvedeny první české vědecké časopisy, jejichž zakladatelem, nebo alespoň částečným iniciátorem jejich založení, byl Purkyně. Druhá část práce je empirická a jsou v ní analyzovány editorialy prvního období vydávání vědeckého časopisu Živa v letech 1853-1867, tedy za dob vedení Purkyně a Krejčího. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy je zde dokázán zejména politický podtext a vyobrazena náročná vydavatelská činnost v těchto letech.
|
|
|
Vývoj vzdělávání dospělých na přelomu 19. a 20. století
Nedvědický, Petr ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Cílem rigorózní práce je analyzovat z kulturně-historického hlediska období 1848 do 1900, resp. 1918. Dále identifikovat a charakterizovat klíčové determinanty, které ovlivnily vznik a rozvoj výchovy a vzdělávání dospělých ve středoevropském prostoru (národní emancipační hnutí, vznik tělovýchovných, zájmově-kulturních a profesních spolků a organizací, technologicko-hospodářský pokrok, rozvoj železnice, působení zdravotnických organizací). Tyto společenské hybatele pokroku a rozvoje umožnily vzniknout např. osvětě, lidovýchově a univerzitním extenzím a dalším institucionalizaci výchovy a vzdělávání dospělých. Tyto kategorie se staly základem dnešní konceptualizace vzdělávání dospělých a diferenciace (zájmové, občansko-politické a profesní vzdělávání). Práce pojednává o vzniku a vývoji profesních a zájmových organizací, které stály u zrodu institucionálního vzdělávání dospělých. To se systematicky rozvíjelo ve druhé polovině 20. století. Zásadní vliv na to měly i mezinárodní organizace (OSN, UNESCO, OECD a Rada Evropy) podporující koncept celoživotního učení. Jednotlivé kapitoly charakterizují klíčové fenomény výchovy a vzdělávání dospělých s důrazem na širší kulturně-sociální a antropologický kontext. Zvláštní pozornost je věnována propracovanému a uceleného systému vzdělávání Tomáše Bati. Technický...
|
|
|
Vlast pláče
Vítová, Andrea
Oslavné básně Vojtěcha Nejedlého, které vyšly souhrnně ve sbírce Básně v roce 1833, byly napsány u příležitosti úmrtí několika významných osobností národního života, mj. F. M. Pelcla, S. Vydry, A. J. Puchmajera a dalších. Nad zármutkem vyjádřeným ustálenými obraty a scénami nicméně převládá vyzdvižení „nesmrtelnosti“ osobností, které se svým vlasteneckým postojem a působením staly vzorem pro své následovníky.
|
host ::
RSS.